2. 5. 2020

Čelůstka loni v reprezentaci nechyběl: Je příjemné cítit důvěru

V české reprezentaci zažívá nejhezčí období v kariéře. Fotbalový obránce Ondřej Čelůstka nastoupil v roce 2019 do všech mezistátních zápasů a těšil se, že letos poprvé zažije atmosféru mistrovství Evropy. „Snad se dočkám za rok,“ věří.

Ve všech deseti zápasech jste loni nastoupil jen vy a Lukáš Masopust. Je to důkaz, že máte v týmu silnější pozici než dřív?

Fakt i Maso, jo? To se trochu divím. Ne, samozřejmě si dělám legraci… Je příjemné, že jsem byl u všech zápasů a že cítím důvěru trenéra. Člověk se díky tomu cítí silnější v kramflecích a na výkonech to může být znát. No a ve finále se nám podařilo to nejdůležitější – postup na EURO.

Prožíváte v reprezentaci nejhezčí období?

Na to je jednoduchá odpověď. Ano, v mládežnických reprezentacích jsem zažil dobré roky, ale teď v áčku to byl jednoznačně nejlepší rok. Všechno přebíjí ten postup na mistrovství Evropy.

To je i nejsilnější vzpomínka na ten vydařený rok?

Bohužel by se našly i nějaké negativní vzpomínky, třeba na porážku v Kosovu, ale to k fotbalu patří. Samozřejmě si nakonec budeme pamatovat hlavně ty pozitivní věci. Třeba výhru nad Anglií.

Statistiky kvalifikace: Souček s Čelůstkou nechyběli ani minutu

Jednak jsme porazili opravdu silný tým a jednak jsme udělali obrovský krok k postupu. No a z hlavy se mi nedostane ani to, když jsme doma porazili Kosovo. Vrátili jsme mu tu porážku z jeho hřiště, já k tomu přispěl gólem a navíc jsme si definitivně zajistili postup na EURO. To byl ten nejsilnější moment – oslavy v kabině bezprostředně po zápase.

Kdyby nebylo světové pandemie koronaviru, tak by tento měsíc začalo soustředění před mistrovstvím Evropy. Vzpomenete si občas?

Ani mi to neříkejte. Zdraví je přednější a všem opatřením rozumím, že jsou nutná, ale stejně se mi o tom těžko mluví. Když se na náš tým podívám, tak jednotliví hráči byli ve formě, byli jsme dobře poskládaní, do toho podzimní euforie…

Bylo to všechno dobře naladěné. Ale nedá se nic dělat, holt musíme počkat ještě rok. Za sebe každopádně můžu říct, že jsem se strašně těšil. I na ty přípravné zápasy, protože jsme měli hrát ve Spojených státech a potom v Itálii, kde jsem působil a kde fotbal zbožňují.

Navíc vás čeká první EURO v kariéře.

Doufám, že se nic mimořádného nestane a za rok na EURO opravdu pojedu. Prostě musíme vydržet ještě rok, což je ve fotbale dlouhá doba. Může se stát spousta věcí včetně zranění. Ale buďme optimisti a věřme, že bude všechno v pořádku a že co nejvíc z nás bude ve formě.

Mimochodem, zůstal jste v době koronaviru v Turecku, kde působíte v Antalyasporu?

Popravdě mě trochu překvapilo, že některé kluky ze zahraničí pustili domů. Nám to klub nedoporučil. A protože máme platné smlouvy, tak všichni zahraniční hráči zůstali. Ale nestrádáme, protože nám klub vytvořil super podmínky. Jsme v Beleku, kde je krásné počasí, ve volných chvílích můžu hrát golf nebo si jít zaběhat. A syn má venku bazén i moře. Ani jsme nepřemýšleli, že bychom se teď vrátili domů.

Jak v Turecku k aktuální situaci přistupují?

Do půlky března byli Turci suverénní. Jinde už se ani nehrál fotbal, ale tady pořád ještě ano. Brali to jenom jako nějakou chřipku. Ale pak zjistili, že to taková legrace nebude.

Mě to nepřekvapilo, protože jsem byl informovaný z Česka, takže jsem to ostatním naopak naznačoval. Teď už jsou tady opatření jako jinde ve světě – zavřené školy, zavřené obchody kromě potravin, zrušené všechny větší akce, zrušené lety… A protože tady byl nedávno velký nárůst nakažených, tak jsou v Turecku zavřené i hranice mezi jednotlivými regiony. Takže kdybychom chtěli na výlet třeba do Istanbulu, tak zkrátka nemůžeme, protože je zakázané cestovat mezi většími městy.

A co trénink?

Trénujeme individuálně, před kamerou s kondičním trenérem. A taky dostáváme běžecký plán. Za týden už bychom se měli sejít ke společnému tréninku.

V polovině června bychom pak mohli pokračovat v zastavené lize a domácím poháru. Nás čeká ještě devět nebo deset zápasů – podle toho, jak se nám bude dařit v poháru, ve kterém jsme postoupili do semifinále. Hrát by se mělo stejně jako jinde systémem středa – sobota – středa, což znamená, že by se sezona mohla dohrát do konce července. Když všechno půjde dobře.