4. 6. 2020

Dvacet let od stříbrného finále ME U21

Český fotbal si připomíná výročí velkého počinu a jednoho ze svých největších úspěchů na mezinárodní scéně: dnes uplynulo přesně 20 let od chvíle, kdy reprezentační jednadvacítka vybojovala stříbrné medaile na ME na Slovensku.

Po srdnatém boji sice ve finále podlehla Itálii 1:2, ale tehdejší silná generace na sebe významně upozorňovala i v dalších letech na té nejvyšší úrovni: klubové i reprezentační.

Na lavičce trenér Karel Brückner, na hřišti pak Zdeněk Grygera, Tomáš Ujfaluši, Marek Jankulovski, Libor Sionko nebo Milan Baroš, vůbec nejmladší hráč šampionátu. V životní formě operující dvojčata Lukáš a Tomáš Doškovi nebo tehdejší kapitán Roman Týce. Tehdejší tým se mohl opřít o osobnosti, které už na startu svých kariér ukázaly svůj velký potenciál. Každý z hráčů se později dokázal prosadit i na seniorské úrovni.

Turnajem na Slovensku vše vyvrcholilo: nabitý výběr „lvíčat“ exceloval a uchvátil hlavně svými ofenzivními manévry: ve skupině až v úplném závěru přišel o výhru a remizoval 1:1 se Španělskem, které tehdy světu ukázalo třeba Carlese Puyola a Xaviho, pozdější světové i evropské šampiony a několikanásobné vítěze Ligy mistrů. „Po takovém výkonu by byl remízou zklamán každý, vždyť jsme viděli zápas, který patřil na nejvyšší úroveň a diváci si jej určitě užili,“ hodnotil utkání kouč Brückner.

Výhra nad Nizozemskem 3:1 a úspěšná přestřelka 4:3 s Chorvatskem však české mladíky posunuly až do finále. „Ofenzivní euforie zcela ovládla zápas, a to jsem chtěl. Věděl jsem totiž, že hrát se čtyřmi útočníky v sestavě je lepší než spoléhat na defenzivu, což se vyplatilo,“ rozplýval se Brückner po galapředstavení svého mužstva.

Osmitisícový stadion v Trenčíně ve všech třech případech téměř do poslední místa obsadili nadšení čeští fanoušci, „lvíčata“ takřka v domácím prostředí a na vlně euforie proklouzla až do finálové bitvy.

Hvězdná Itálie na Tehelném poli v Bratislavě vyrukovala třeba s Andreou Pirlem, Gennarem Gattusem či brankářem Christianem Abbiatim. A právě Pirlo vyrovnanou bitvu naklonil na italskou stranu: na jeho proměněnou penaltu ještě vyrovnáním odpověděl Tomáš Došek, ale vítězná trefa pozdějšího mistra světa v 81. minutě české mladíky zlomila definitivně.

 

„Velká škoda. Italové nás porazili de facto standardními situacemi, ze hry nás nepřehráli, takže i proto ta porážka mrzela,“ vzpomínal s odstupem Sionko. "Podle diváků, kteří vstávali ze sedadel a prakticky prožili více než polovinu utkání ve stoje, to nemohl být špatný zápas,“ bilancoval Brückner, který o rok později na podzim 2001 přebral reprezentační „A“ tým.

"V první chvíli cítíte obrovskou hořkost a zklamání, jenže pak se podíváte do hlediště a tam všude plno českých fandů, kteří se chovají, jako bychom vyhráli my. Mohu být potom zlomený…," ptal se reportérů tehdy osmnáctiletý benjamínek Baroš. Ten jako by předznamenal, že úspěšný tým, který na Slovensku zůstal těsně pod vrcholem, zdaleka neřekl poslední slovo.

Stříbrný výběr v českém fotbale opravdu otiskl významnou stopu: druhým místem se kvalifikoval na olympijské hry do Sydney, což je také poslední účast české fotbalové reprezentace pod pěti kruhy.

Brankáři Jaroslav Drobný s Alešem Chvalovským - v roce 2002 už kryjící záda Petru Čechovi, bek Grygera, záložník Jan Polák a kanonýr Baroš se v květnu 2002 ve Švýcarsku dočkali velké satisfakce a EURO jednadvacítek slavně vyhráli.

Záložník David Jarolím mohl být na seznamu hráčů se stříbrem a zlatem v kapse také, ale o druhé mistrovství přišel těsně před jeho startem kvůli zranění.

Brücknerův příchod k A týmu byl jen dalším dílkem do logické skládačky. Většinu hráčů, které tak dobře poznal v jednadvacítce, časem vytáhl i úplně nahoru a mix talentovaných mladíků se starší generací Nedvěda, Poborského, Šmicera, Kollera či Galáska zažil památné EURO v Portugalsku 2004 a také společný postup na MS 2006 v Německu, tedy poslední zápis české reprezentace na scéně světového šampionátu.

Stříbrné EURO jednadvacítek na Slovensku však může být vnímáno jako symbolický moment, po němž se výrazně akcelerovaly kariéry hráčů na reprezentační i klubové úrovni. Většina hráčů se rozprchla do renomovaných zahraničních soutěží, z čehož pak těžil celý český fotbal. Například Jiří Jarošík, tehdy lehce ve stínu, nasbíral ligové tituly v České republice, Rusku, Anglii a Skotsku.

„Ten turnaj na Slovensku nás opravu nakopnul k zajímavým kariérám. Pro mě osobně to je jedna z nejhezčích vzpomínek v kariéře,“ souhlasí Sionko. „Pomohlo nám to po všech stránkách. Drtivá většina týmu – až na Romana Týceho a Davida Jarolíma – tehdy působila v české lize, ale už jsme něco měli za sebou. Tady jsme na sebe mohli hodně upozornit a povedlo se to. Hned po Euru na Slovensku šel do Hamburku Mára Heinz, já ho následoval pak v zimě. A postupně se dostala ven většina z nás a skoro každý se pak ve velkém fotbale prosadil. Byl to opravdu jedinečný tým a vzpomínky ve mně budou napořád,“ přidal se Ujfaluši.

ŠPANĚLSKO - ČR 1:1 (0:0)

Branky: 90. Luque - 55. Lukáš Došek. Diváci: 8281.

Španělsko: Aranzubia - Lacruz, Amaya, Marchena, Puyol (19. Dorado) - Ferron (68. Ivan Ania), Xavi, Ismael (68. Albelda), Gabri - Jose Marí, Luque.

ČR: Chvalovský - Lukáš Došek, Lengyel, Petrouš, Grygera - Sionko (71. Jarošík), Polák (41. Jarolím), Ujfaluši, Týce, Jankulovski - Heinz (86. Libor Došek). 

Ohlasy:

  • TOMÁŠ UJFALUŠI: "Před zápasem by remíza byla super, ale teď je nám bídně. Nenechali jsme hrát Xaviho a tím pak hra soupeře šla dolů.“
  • MAREK JANKULOVSKI: "Na adresu diváků mám jediný vzkaz: klobouk dolů. Jen věříme, že jsme je nezklamali a přejeme si, aby nás stejně přijeli povzbudit i na další zápasy. Teď už bude každý zápas klíčový."
  • LIBOR SIONKO: „Soupeř bouřlivému prostředí asi prostředí trochu podlehl a mě určitě zklamal. Předvedl sice hodně, ale měli jsme podle mého vyhrát. Chybělo nám jen více štěstí při velkém tlaku po hodině hry, kdy nám míč létal po standardních situacích kolem nohou."
  • KAREL BRÜCKNER: "Po takovém výkonu by byl remízou zklamán každý. Vždyť jsme viděli zápas, který patřil svojí úrovní do seniorské kategorie a diváci si určitě užili."
  • IŇAKI SAEZ (trenér ŠP): "Češi ovládli hřiště, měli jsme problémy jim stačit. Hráli vynikající zápas, já naopak mám k výkonu svých svěřenců řadu výhrad. I proto je nakonec bod výhrou.“

NIZOZEMSKO - ČR 1:3 (1:1)

Branky: 18. Lurling - 54. a 82. Jarolím, 28. Jankulovski z pen. ČK: 58. Jankulovski - 32. Cairo. Diváci: 8130.

Nizozemsko: Zegers - Wisgerhof, Rudge (67. Sikora), Broerse, Bouma - Kamphuis, Van Bommel, Cairo, Knopper - Lurling (81. Musampa), Vennegoor of Hesselink.

ČR: Drobný - Týce, Lengyel, Petrouš, Grygera - Sionko (44. T. Došek), Jarošík (69. Lukáš Došek), Jarolím, Jankulovski - Baroš, Heinz (61. Ujfaluši).

Ohlasy:

  • KAREL BRÜCKNER: "Zápas začal ve fantastickém tempu, oba týmy převáděly nádherný fotbal. Jenže pak vzal jeho osud do svých rukou člověk, který na hřiště nepatřil. Když jsou na úrovni hráči a trenéři, tak musejí být i rozhodčí. Máme tři hráče dokopané, další nemohou hrát kvůli kartám."
  • MAREK JANKULOVSKI: "První karta asi byla zbytečná za protesty, ale sami jste viděli, jak to rozhodčí pískal. Snad si kluci poradí i beze mě a Davida Jarolíma, postup už máme hrozně blízko."
  • DAVID JAROLÍM: "Věděl jsem od včerejšího dne, že nastoupím, a to mi svědčí. Moc dobře jsme kombinovali a po brance na 2:1 jsem už už věřil, že to dotáhneme k vítězství. Je to fajn, doufám, že takových zápasů ještě sehrajeme hodně."
  • HANS BERG (trenér NIZ): "Doplatili jsme na dobrotu, kterou pomáháme rozvojovým zemím. Hráči pořádně nevěděli, co mohou hrát, pan rozhodčí zápas hodně ovlivnil. My jsme asi trochu podlehli i skvělé atmosféře na stadionu.“

ČR - CHORVATSKO 4:3 (1:1)

Branky: 43. Lukáš Došek z pen., 54. Baroš, 61. Petrouš z pen., 80. Sionko - 58. a 85. Tudor, 5. Šerič. Diváci: 8000.

ČR: Drobný - Lengyel, Petrouš, Grygera - Lukáš Došek (89. Polák), Ujfaluši, Heinz, Týce, Sionko (90. Šimák) - Tomáš Došek, Baroš (66. Brabec).

Chorvatsko: Pletikosa - Tudor - Biščan, Šerič - Šabolčki (72. Mikič), Brajkovič (63. Banovič), Leko, Vranješ, Viškovič - Šokota, Šimič (46. Balaban).

Ohlasy:

  • KAREL BRÜCKNER: "Ofenzivní euforie zcela ovládla zápas, a to jsem chtěl. Věděl jsem totiž, že lepší je hrát se čtyřmi klasickými útočníky v sestavě, než na defenzívu a to se potvrdilo. Ale Chorvati mají také úžasný tým, ne nadarmo jsme to říkali už před utkáním. V něm se to jenom potvrdilo."
  • IVAN ŠUŠAK (trenér Chorv.): "Oba týmy předvedly nádherný zápas, v kterém byla zlomovým okamžikem vyrovnávací branka před poločasem. A když jsme dostali druhý gól, byli jsme najednou trochu mimo svoji hru. Naopak soupeři to hrálo do noty."
  • MILAN BAROŠ (nejmladší hráč ME): "Chtěl jsem Chorvaty hlavně dostat do těžké situace v šestnáctce a oni ji nezvládli. Je to velký den mé kariéry, ale ještě není konec. V neděli chceme také vyhrát."
  • TOMÁŠ UJFALUŠI: "Trochu jsme si komplikace způsobili sami dvěma rychlými brankami, ale pak už se hra dostala do obvyklých kolejí a nám to vyhovovalo. Na slavení není čas, možná až nám neděli budou viset na krku zlaté medaile."

TABULKA:

  Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
Česká republika 3 2 1 0 8:5 7
Španělsko 3 1 2 0 2:1 5
Nizozemsko 3 1 0 2 3:5 3
Chorvatsko 3 0 1 2 4:6 1

 

FINÁLE

ČR - ITÁLIE 1:2 (0:1)

Branky: 51. Tomáš Došek - 42. z pen a 81. Pirlo. ŽK: Týce - Grandoni, Gattuso. ČK: 90. Coco. Diváci: 12.000.

ČR: Chvalovský - Lukáš Došek, Lengyel, Petrouš, Týce - Sionko (62. Baroš), Jarolím (65. Grygera), Ujfaluši, Jankulovski (81. Polák) - Tomáš Došek, Heinz.

Itálie: Abbiati - Grandoni, Zanchi, Cirillo - Gattuso, Baronio, Zanetti (85. Firmani), Pirlo, Coco - Comandini (74. Ventola), Spinesi (90. Vannucchi).

Ohlasy:

  • MAREK JANKULOVSKI: "Byl to určitě skvělý výkon, kdybychom dokázali zlomit zoufalého soupeře po vyrovnávací brance, tak bychom se radovali my. Ale takový je fotbal."
  • MILAN BAROŠ: "V první chvíli cítíte obrovskou hořkost a zklamání, jenže pak se podíváte do hlediště a tam všude plno českých fandů, kteří se chovají, jako bychom vyhráli my. Mohu být potom zlomený…?"
  • KAREL BRÜCKNER: "Podle diváků, kteří vstávali ze sedadel a prakticky prožili více než polovinu utkání ve stoje, to nemohl být špatný zápas. Tenhle duel není možné srovnávat se žádným z předchozích. První zápas byl opatrnější, jako to na začátku bývá. Druhý byl specifický po dvou dnech volna. Třetí byl o život. Já své hráče připravuji na to, aby góly dávali a soupeři v tom bránili. Kdybych věděl, jak zamezit tomu, abychom neinkasovali, byl bych kouzelník. A já jsem „jen“ trenér."
  • MARCO TARDELLI (trenér IT.): "Jsem velice šťasten, Češi odehráli dobrý zápas. V prvním poločase jsme měli více šancí, pak jsme se dvacet minut před koncem o vítězství velice obávali."