15. 7. 2017

Jan Suchopárek: Kluci mají šanci být profesionály

Mistrovství Evropy chtěl se svým týmem vyhrát. To přiznal po krutém vyřazení v nastavení semifinálového boje s Anglií, ve kterém čeští reprezentanti do 19 let svému soupeři rozhodně stačili. I proto podle Jana Suchopárka a jeho kolegů mohou pomýšlet na profesionální fotbalovou kariéru.

Když by jim někdo před turnajem řekl, že odehrají vyrovnanou partii s Anglií v semifinále, asi by si leckdo poklepal na čelo. Jan Suchopárek ale viděl ještě dál. „Chtěl jsem ten turnaj vyhrát, teď to můžu říct. Byli jsme opravdu blízko od finále a kluci mé očekávání nezklamali. Ani ho ale nepředčili, věděl jsem, že ta síla v tomhle týmu je,“ přiznal svůj sebevědomý odhad při hodnotící tiskové konferenci den po příletu trenér výběru do 19 let.

Český fotbal podle něj ve srovnání se konkurencí nevyšel nijak negativně. „Není to o tom, že by nám chyběla individuální kvalita, ale spíše se bojíme kvalitu ukázat. Bojíme se udělat chybu, abychom nedostali gól. Velké týmy se to nebojí na soupeře rozbalit. My to opravdu rozbalili až v semifinále proti Anglii a myslím, že kolikrát hráči byli sami překvapeni, co dokážou. Když dokázali hrát proti klukům z Chelsea nebo Fulhamu." 

Byl to zatraceně smolný den. Po gólu několik sekund před koncem základní hrací doby následoval ještě noční návrat z letiště na hotel, protože nedorazilo letadlo, které mělo hráče přepravit z Tbilisi do Varšavy. Znamenalo to setrvat den navíc v atmosféře, která připomínala smolný zápas. A co když jim onen krutý okamžik ze závěru utkání s Anglií zase sebevědomí srazí? Trenéři, kteří něco podobného zažili ve finále Eura 96 proti Německu, nemají strach. „Nemůžu mluvit za ostatní, ale v kariéře mě to nijak zásadě neprovázelo. Samozřejmě, že to je rána, ale jen vám to ukáže, že takový je fotbalový život a věřím, že s tím kluci nebudou mít problém. Naopak je to posílí,“ popisuje podobnost okamžiků vzdálených 21 let asistent Michal Horňák. „Kluci aspoň vidí, že se cokoliv může stát v jakékoliv fázi zápasu a musí proto držet koncentraci po celou dobu utkání. Stejně tak mají šanci rozhodnout i oni až do chvíle než rozhodčí odpíská konec zápasu,“ přidává se patron výběru Radek Bejbl.

Herní disciplína a taktická vyspělost, ke kterým dokázali přidat fotbalovou nadstavbu, příjemně překvapily odborníky i veřejnost. „Myslím, že všichni mají šanci na to, aby se prosadili do ligy a fotbal hráli profesionálně. Také jsem to klukům řekl. Záleží to jen na nich, protože jestli jim něco ještě chybí, tak je to profesionální přístup mimo hřiště. To jakým způsobem regenerovat, jak jíst a chodit spát, prostě ty věci okolo, na tom ještě musí pracovat. Ale jinak mají předpoklady pro to aby uspěli. Někteří mohou být hvězdami za rok, někteří za čtyři. Hlavní je, aby měli fotbal rádi a nenechali se srazit neúspěchy, které také přijdou," vidí budoucnost výběru Suchopárek. I během relativně krátké doby, kdy byl tým pohromadě se mu společně s realizačním týmem snažil vštípit některé vlastnosti, které by mohly hráčům do budoucna pomoci. „Snažili jsme se na kluky působit i mimo zápasy tak, aby si dokázali představit atmosféru utkání a pocity, které jim přinese, aby na vše byli připraveni a samotný okamžik během zápasů už třeba tolik neprožívali,“ vysvětluje kondiční trenér Michal Hrubý. V dalším ročníku by tento výběr měla čekat také kvalitní mezinárodní konfrontace. Teď se přesunou do dvacítky a je strašně dobře, že se právě pro dvacítky vytvořila nově dlouhodobá soutěž osmi států a kluci tak budou mít po celou sezonu možnost potkávat se silnými soupeři. Navíc věřím, že někteří z nich jsou už připraveni na přesun rovnou do jednadvacítky," přidává se s optimistickým odhadem Radek Bejbl. „Absolvoval jsem jako patron čtvrtý závěrečný turnaj a v mých očích mělo tohle mužstvo obrovskou vnitřní sílu díky soudržnosti a jsou v něm zajímavé individuality, které si mohou sáhnout na velký fotbal. Ať už jsou to brankář Jedlička, oba stopeři Král a Chaluš, nebo všichni útočníci Šašinka, Turyna a Graiciar. A pak Sadílek, z něhož roste opravdu velký hráč," vypočítává Bejbl. 

Je to velmi specifický kolektiv, který dosáhl na úspěch velkou vůlí a týmovým pojetím. „Musím poděkovat úplně všem. Počínaje hráči, přes realizační tým, kondiční trenéry, vedoucí mužstva, až po kluky, kteří nás prezentovali do médií. Každý z téhle party přispěl svým dílem k tomuto úspěchu,“ popisuje tajemství týmové soudržnosti Suchopárek. "Možná jsem naivní snílek, ale přál bych si, aby se soudržnost, kterou jsem tam na týmu viděl, přenesla na celý český fotbal. Jen díky tomu jsme byli srovnatelní s týmy ze světové špičky a odehráli jsme rovnocenné partie s Anglií a Portugalskem. Jen tak můžeme udržet krok s největšími soupeři," uzavřel Suchopárek.