30. 3. 2022

Karel Poborský slaví 50. narozeniny

V historických tabulkách reprezentačních startů mu patří druhé místo se 118 zápasy. Více než Karel Poborský nasbíral pouze brankář Petr Čech. Autor slavného gólu proti Portugalsku a současný šéf Regionálních akademií FAČR slaví 50. narozeniny. 

Jen málo českých fotbalistů se může pochlubit podobným životopisem jako Karel Poborský. Technicky skvěle vybavený záložník si zahrál na třech evropských a jednom světovém šampionátu, získal titul se Slavií, Spartou i s Manchesterem United a se 118 zápasy byl reprezentačním rekordmanem. Po ukončení hráčské kariéry se "Steve" vydal na funkcionářskou dráhu, stál rovněž u vzniku projektu Regionálních fotbalových akademií. Jeden ze strůjců senzačního stříbra z Eura 1996, kde se úchvatným dloubákem ve čtvrtfinále s Portugalskem zapsal do historie, slaví 30. března padesátiny.

"Mám mistrovské tituly, byl jsem na třech mistrovstvích Evropy i na světovém šampionátu. Stal jsem se Fotbalistou roku své země. Nedá se říct, že něco je pro mě víc," řekl Poborský při svém loučení na jaře 2007. "Nikdy jsem neměl žádná předsevzetí a nějaké dlouhodobé cíle. Vždycky jsem šel od zápasu k zápasu a kariéra mi přinesla spoustu krásných chvil. Nic takového, čeho bych litoval, si neuvědomuji. Jsem naprosto spokojený," dodal tehdejší šéf českobudějovického klubu.

Právě v dresu Dynama vstoupil rodák z Jindřichova Hradce do světa velkého fotbalu. V nejvyšší soutěži debutoval jako devatenáctiletý v srpnu 1991, o tři roky později přestoupil do Viktorie Žižkov, odkud ho po jediné sezoně koupila pražská Slavia. Té dlouhovlasý středopolař výrazně pomohl k zisku prvního titulu po 49 letech i postupu do semifinále Poháru UEFA.

Po ME 1996 v Anglii sáhl po jedné z největších hvězd celého šampionátu slavný Manchester United. Následně působil v rámci zahraničních angažmá také v Benfice Lisabon a Laziu Řím.

V létě 2002 se Poborský po šesti letech vrátil do české ligy a v dresu Sparty, kterou jako kapitán dovedl ke dvěma titulům, se stal největší osobností domácí soutěže. Na podzim 2005 přestoupil do tehdy druholigových Budějovic, v nichž měl vlastnický podíl.

V reprezentaci se poprvé představil v únoru 1994 v premiérovém utkání samostatné reprezentace proti Turecku. Brzy se stal její nedílnou součástí, kromě stříbra z Anglie se podílel i na bronzu z Poháru FIFA 1997 či semifinále Eura 2004.

Mezitím chtěl po krachu v baráži MS 2002 v národním týmu skončit, nakonec to udělal až po dalším světovém šampionátu v Německu. Jeho rekordních 118 zápasů, v nichž dal osm branek, překonal z českých hráčů pouze Petr Čech.

Po skončení hráčské kariéry působil člen Síně slávy českého fotbalu ve vedení českobudějovického Dynama, byl rovněž šéfem České asociace fotbalových hráčů, členem výkonného výboru svazu nebo technickým vedoucím reprezentace a je vedoucím Úseku akademií FAČR.