27. 6. 2020

Kovář: Je čas začít chytat dospělý fotbal

V Manchesteru United je už dva a půl roku, ale dosud chytal jen za juniory. Ve dvaceti letech cítí, že je ta správná chvíle začít chytat dospělý fotbal. „Chtěl bych někam na hostování,“ říká Matěj Kovář, reprezentační brankář týmu U20, který před pár dny úspěšně odmaturoval.

Kdy se vracíte do Anglie?

Ještě nemám úplně přesné datum, měli bychom ale začít kolem 6. července. Čekáme na potvrzení tohoto data.

V jakém týmu ale vlastně začnete chytat?

Tohle také ještě nevím, stále se řeší nějaké hostování. Ta pandemie zpomalila i vyjednávání o mém dalším působení a nemám stále nic jistého. Řeší se to a uvidíme, jak to nakonec bude a kde skončím.

A kam byste rád?

Určitě bych chtěl zůstat na Ostrovech nebo přímo v Anglii. Zatím ale nevím ani ligu, ani klub, je to ve hvězdách. Doufám, že se to co nejdříve vyjasní.

Mimo Ostrovy byste nešel?

Je lepší zůstat v kultuře, kterou znám, a v zemi, kde znám jazyk. Určitě bude snazší zůstat ve stejném prostředí. Znát jazyk je do začátku obrovské plus, zvlášť pro mladého kluka, který nemá ještě žádné zkušenosti. Zůstat v Anglii by bylo super.

Hostování je tedy vaše jasná volba?

Ano, cítím, že teď je ta správná doba začít chytat dospělý fotbal.

Šance chytat v Manchesteru United není vůbec žádná?

Popravdě si myslím, že šance není. Konkurence je tam velká, je to nabité a šanci spíše nevidím.

A dělat tam dvojku nebo trojku?

To pro mě v tomto věku asi nemá smysl. Jak říkám, chtěl bych někde chytat dospělý fotbal třeba i na nižší úrovni a pak někdy v budoucnu pomýšlet na jedničku v United.

Nižší anglická soutěž je pro vás tedy v pořádku?

Asi to není o tom, jestli to bude nižší nebo vyšší soutěž, my brankáři musíme hlavně někde začít a pak chytat pravidelně. Je potřeba, aby vám dal trenér šanci a pak jste chytal zápas co zápas. Jak všichni víme, dostávají příležitost spíše starší gólmani, důležité je tedy dostat šanci a chytat co nejvíce.

Za A tým Manchesteru United už jste byl jednou na lavičce zápasu Evropské ligy na hřišti FC Astana, jaký to byl pocit?

Skvělý. To, že se dostanete mezi takové hráče a že sedíte na lavičce, bylo neuvěřitelné. Jsem strašně rád za to, že jsem si tuto atmosféru mohl užít, byť jako náhradník. S týmem už jsem na zápas cestoval jako trojka několikrát, ale na lavičce jsem byl zatím jen jednou.

Byl to splněný dílčí sen?

To asi ano. Navíc jsem nebyl daleko od toho, abych se do sestavy dostal. Stále jsem ještě mladý a lavička v devatenácti letech v Manchesteru United je velký úspěch. Byl jsem strašně spokojený.

Říkal jste, že jste měl blízko i k tomu, že byste se postavil do branky, jak jste to myslel?

Týden před zápasem se řešila sestava na zápas a byl jsem ve hře. Už jsem byl i natěšený, že bych mohl za United poprvé chytat, trenér ale zvolil jinak a šel jsem na lavičku.

Nejprve jsem byl mírně zklamaný, pak jsem si ale uvědomil, že i lavička je v tomto věku velký úspěch. Bral jsem to sportovně a byl jsem za to rád. Jak říkáte vy, splnil jsem si dílčí sen, ten hlavní je ale za United jednou pravidelně chytat.

Před pár dny jste maturoval, jak jste dopadl?

Maturitu jsem úspěšně zvládl, takže mi spadl takový menší kámen ze srdce. Jsem rád, že mám tuto povinnost splněnou.

Kde jste maturoval a z jakých předmětů?

Maturoval jsem na lyceu v Březové, které je s humanitním zaměřením. Je to za mě skvělá škola, která mi umožnila studovat dálkově. Mohu to doporučit všem, tahle škola je opravdu super. No a maturoval jsem z angličtiny, češtiny a pak z takové humanitní specializace, kde je obor pedagogika a psychologie, a ještě hudební a výtvarná výchova. Také musíte vytvořit závěrečnou písemnou práci, kterou musíte obhájit.

Angličtina byla asi bez problémů, ne?

To byla pohoda, zvládl jsem ji za jedna.

Musel jste se na ni učit?

Ne, to jsem nemusel vůbec.

A co ostatní předměty?

No, ke známkám bych se asi nevyjadřoval, hlavní, že jsem to zvládl. Nějak jsem to okecal.

V čem vám pomohlo zahraniční angažmá?

Takovou otázkou jste mě zaskočil. Ale proti českému angažmá je to obrovský rozdíl. Je na každém, aby si vybral, jakou chce jít cestou, já jsem si zvolil zahraničí a určitě toho nelituju. Naopak jsem velice rád, že jsem se touto cestou vydal.

Váš trenér v reprezentaci do 20 let Jiří Žilák říká, že jste v zahraničí vyzrál v osobnost. Cítíte to taky tak?

Jsem rád, že to trenér takto vidí. Je fakt, že v zahraničí je jiný jazyk a jiná kultura, člověk vidí ty rozdíly a snaží se k tomu nějak přistupovat. Vyrovnat se s tím. To mě asi nějak posunulo, řekl bych, že být sám v zahraničí je skvělý přínos do života i do fotbalové kariéry.

Co konkrétně vás zahraničí naučilo?

Největší rozdíl mezi Českem a Anglií je hlavně v konkurenci. Ta je na Ostrovech taková, že musíte makat každý den. Když trochu zpomalíte tempo, nikdy nevíte, kdo přijde a kdo vám vaše místo vezme.

Není to stres?

To bych neřekl, podle mě je to spíše motivace. Každý, kdo se chce dostat na vaše místo, vás motivuje, abyste na sobě ještě více pracoval. A to vás posouvá výše. Pokud je to stres, tak je to rozhodně pozitivní stres.

Jakou zkušenost máte s hráči prvního týmu Manchesteru United?

V předchozí sezoně jsem byl mezi nimi jen občas, v této sezoně už se to změnilo prakticky na permanentní stav. Jsem rád, že jsem skoro celou sezonu mohl prožít s nimi. Je to super zkušenost. Takové hvězdy nevidíte každý den a je skvělé mezi nimi být a každý den se od nich učit.

Bavíte se s nimi?

Určitě spíše s těmi mladšími, jsou mi bližší, ale nebojím se mluvit i s těmi staršími. Myslím si, že je určitě důležité navázat kontakt se všemi, nejenom s vrstevníky. Na začátku sezony jsme byli i na takové společné večeři.

Vedle koho jste si sedl?

Vedle Davida de Gey.

O čem jste například mluvili?

Hlavně o fotbale, má hodně zkušeností, tak jsem se ho ptal, kde začínal a jaká byla jeho kariéra na začátku.

To se každému nepoštěstí, aby s ním mluvil. Je i tohle splněný sen?

To asi ano. Ale na druhou stranu, já jsem v kariéře ještě nic nedokázal. Snažím se koncentrovat na svoje výkony a postupnými kroky se posouvat v kariéře, dostat se až na vrchol a splnit si ten hlavní sen.

A ten je jaký?

Třeba jednou převzít místo po Davidovi, stát se jedničkou v Manchesteru United a stejně jako on radil teď mě, tak já budu radit těm mladším pode mnou. To by byla paráda.

Jaký je tedy ideální scénář kariéry?

Začít pravidelně chytat dospělou soutěž, jít ligu od ligy a posouvat se směrem vzhůru až do vysněné Premiere League, pak se vrátit do Manchesteru a být tam jedničkou.

Byl Manchester United vždy váš oblíbený klub?

Popravdě řečeno ano. Byla to taková shoda náhod, když jsem byl malý, tak můj starší brácha vždy fandil Manchesteru, u nás doma byli United neustálé téma, a tak jsem se k tomu přidal taky. No a o pár let později jsem se stal jejich hráčem. Tehdy jsem byl štěstím bez sebe a nemohl jsem tomu věřit.

V reprezentaci do 20 let jste měli skvělý podzim, porazili jste Anglii 3:0 i Nizozemí 4:1 na jejich půdě. Čím to bylo?

Ty výsledky hovoří za vše, je to velký úspěch. Jsem rád, že jsme ukázali, že český fotbal není tak špatný, jak se o něm někdy mluví. Myslím si, že to bylo díky velmi dobré partě, řekl bych, že u českých týmů je to hodně důležité, na hřišti to klapalo. Máme navíc skvělého trenéra a skvělý realizák, zkrátka si to sedlo.

MATĚJ KOVÁŘ (20 let)

reprezentant týmu U20

Kariéra: Slovácko, Manchester United (od roku 2018)

OČIMA JIŘÍHO ŽILÁKA, TRENÉRA NÁRODNÍHO TÝMU U20 A BÝVALÉHO BRANKÁŘE

„Co jsem měl možnost vidět, tak v této věkové kategorii je Matěj z mezinárodního pohledu jeden z nejlepších brankářů. Potřeboval by ale nyní odejít na nějaké hostování, aby se otřískal mezi chlapy. Kovy na mě působí dojmem pracovitého kluka, je to soustředěný, pozitivní a rozumný hráč. Takto jsem ho vnímal už ve Slovácku. V Anglii ale navíc vyzrál, stala se z něj osobnost, je vidět, jak mu zahraničí strašně pomohlo, udělal velký pokrok v sebevědomí. Když ho srovnám třeba s Petrem Čechem, tak Kovy je komplexnější gólman, má výbornou hru nohama, Petr to třeba v jeho věku tolik neměl, na druhou stranu se to tehdy nevyžadovalo, fotbal byl jiný. Jenže Petr měl navrch v jedné věci, v osmnácti už chytal ligu, přechod do dospělého fotbalu zvládl skvěle. Matěj na tohle teprve čeká. Potenciál má velký, ale musí zvládnout přechod mezi chlapy.“