Patrik Žitný: Pořád máme na postup
V říjnu coby práce „neschopný“ fotbalista u televizní obrazovky těžce vstřebával, když jeho parťáci kvalifikační zápasy proti Řecku a Skotsku kormidlovali „jen“ ke dvěma domácím remízám.
Teď Patrik Žitný hlásí návrat, svalové zranění je pryč a teplický záložník doufá, že v listopadovém dvojzápase se San Marinem a v Chorvatsku se definitivně rozplyne také ofenzivní tápání „lvíčat“…
Patriku, jak vůbec prožíváte zápasy, do nichž nemůžete z různých důvodů naskočit? Jako v říjnu, když jste chyběl proti Řecku i Skotsku...
„Pokaždé velmi těžce. Pokud nemůžu hrát, zápasy svého týmu nebo nároďáku si ujít nenechám a v říjnu mě štvalo ještě víc, že klukům nemůžu pomoci přímo na hřišti. Byla to jedna velká dřina, kluci makali, ale v obou zápasech nám chyběla lepší finální fáze. Co se týká přístupu, nelze vytknout nic, ale pokud chceme myslet na lepší výsledky a hrát o Euro, musíme se v tomto ohledu také jednoznačně zlepšit. I když jsem v říjnu na srazu nebyl, s kluky jsem byl často v kontaktu a vím, jak to všechny mrzelo. O to větší motivaci a chuť máme teď před listopadovými zápasy.“
Co znamenají říjnové remízy pro další vývoj skupiny?
„Samozřejmě jsou to dvě ztráty a navíc doma, které nejsou příjemné, ale také rozhodně není nic ztraceno. Pořád je to v našich ve svých rukách a samozřejmě máme na to, abychom na ten vysněný šampionát postoupili. Nějaká panika zatím není na místě: ve třech zápasech jsme ani jednou neprohráli, dostali jediný gól z penalty, na čemž můžeme v dalším průběhu stavět. Jenom musíme zapracovat na lepším řešení zakončení a finální fáze, o čemž všichni mluvíme docela dlouho. V listopadu je prostor, abychom si polepšili.
Jak vnímáte nejbližší dva zápasy?
„Utkání se San Marinem musíme, se vší úctou k nim, samozřejmě zvládnout bez jakýchkoliv komplikací. V naší situaci, kdy se potřebujeme střelecky chytit a v útoku zabrat, by to mohlo pomoci. Musíme prostě vyhrát, to je bez debat. A navazující zápas v Chorvatsku vnímám možná jako klíčový v celé kvalifikaci. Změnili trenéra a mají tým plný výborných individualit, což musíme brát v potaz. Ale když tam v září dokázali vyhrát Skotové, proč by se to nemohlo povést i nám… Ale uvědomujeme si i to, že Chorvati už budou po té první ztrátě obezřetní a maximálně koncentrovaní. Nám by mohlo svědčit, že budou hrát otevřeně.“
„V naší aktuální situaci, kdy jsme po dvou remízách doma, spíše ano. Zjevně tam není žádný suverén, který by tím projel úplně hladce, a na ostatní zbyl boj o druhé místo. V té skupině opravdu může každý bod hrát velkou roli a vypadá to na náš boj s Chorvaty, Skoty i Řeky. Ale třeba Litva to také dokáže zamotat, vždyť před měsícem remizovala ve Skotsku. Třeba to bude drama až do posledního kola, my musíme rozhodně dovézt i body z venku. Kdyby se to povedlo už z Chorvatska, bylo by to super.“
Osobně jste na rozdíl od několika reprezentačních spoluhráčů nestartoval ani na jednom juniorském mistrovství Evropy. Jak velkou motivaci znamená případná účast na ME U21?
„Obrovskou, zatím jsem atmosféru závěrečného turnaje nikdy nezažil a na reprezentační úrovni není nic většího. Uspět a bojovat za svoji zem na turnaji těch nejlepších je i pro mě obrovské lákadlo. Navíc na úrovni jednadvacítky.To je už turnaj hodně se blížící atmosféře dospělého Eura. Kdo by to nechtěl zažít... A ještě s naší fantastickou partou. Je to takový sen, ale teď musíme hledět na realitu a kvalifikaci, která bude ještě velmi náročná.“
Jste rád, že se proti San Marinu představíte v Chomutově, tedy nedaleko svého teplického klubu…?
„Je to pro mě takový bonus a zpestření. Domů to mám z Chomutova opravdu blízko a určitě se tady dočkám velké podpory. Samozřejmě dorazí rodiče s bráchou, kteří jezdí v podstatě všude, kam to je trochu možné. A na San Marino by měla přijet i sestra, která už nebydlí v Čechách. Ale objeví se i další známí a kamarádi. I kvůli nim si přeji zvládnout utkání co nejlépe.“
